Po čtyřech dlouhých měsících byla Maral Najarianová, Libanonka arménského původu, propuštěna z ázerbajdžánského vězení. V listopadu minulého roku byla Maral unesena ázerbajdžánskými vojáky z Šuši.
O její propuštění se zasloužilo Rusko, Arménie a Libanon. Brzy po návratu domů veřejně hovořila o svém zacházení a zkušenostech z ázerbájdžánského vězení. Strávila čtyři měsíce na samotce ve třech různých věznicích, nikdy neviděla další arménské vězně, včetně svého společníka Vikenem Euljekianem, který byl spolu s ní unesen.
Po svém propuštění byla Najarian letecky převezena domů přes Istanbul s 11hodinovým mezipřistáním v zemi. Po celou dobu strávenou v Turecku se bála, že bude znovu unesena.
Najarian hovořilo o zoufalství: „Viděla jsem na toaletě 4 žiletky. Nevím, jestli je tam dali úmyslně, nebo je tam nechali předešlí vězni. Několikrát jsem si chtěla ublížit, protože jsem ztrácela naději na propuštění. Ale pak jsem si představila svého chlapce a dívku, jak mi říkají, abych to nedělala, a řekla jsem si mi, že na mě čekají. Tak jsem nakonec žiletky spláchla do záchodu.“
„Myslela jsem, že tam zemřu. Nebyla jsem mučena … ale utrpěla jsem psychickou újmu,“ prohlásila Maral.
V ázerbájdžánských věznicích však nadále zbývá přibližně dalších 200 arménských válečných zajatců. Najarianin případ získal mezinárodní pozornost, což nakonec vedlo k jejímu propuštění.
David Jan
Praha