Americký prezident Joe Biden formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky osmanské říše během první světové války. Informovala o tom agentura AP. Jeho předchůdci v Bílém domě se používání termínu genocida v souvislosti s tehdejšími událostmi po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko. Biden v pátek telefonoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten odmítl politizaci debaty kolem Arménů třetími stranami, termín genocida zcela odmítá.
Vysoce postavený představitel Bidenovy administrativy podle agentury Reuters řekl, že cílem prezidentova uznání masakrů Arménů za genocidu je uctít oběti a ne dávat někomu vinu. Washington podle tohoto nejmenovaného zdroje považuje Ankaru i nadále za důležitého spojence v NATO.
„Americký lid ctí všechny Armény, kteří přišli o život v genocidě, která začala na den přesně před 106 lety,“ uvádí se v Bidenově prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. USA podle prezidenta cítí závazek zabránit opakování podobných zvěrstev. Arménský národ podle něj přežil díky síle a odolnosti, ale nikdy nezapomněl na své tragické dějiny. „Ctíme vaše dějiny. Vidíme tu bolest. Potvrzujeme dějiny. Nečiníme tak proto, abychom někoho vinili, ale abychom zajistili, že se to, co se stalo, nikdy nebude opakovat,“ prohlásil šéf Bílého domu.
Ankara k prohlášení z Washingtonu okamžitě zaujala příkře odmítavé stanovisko. „Nepotřebujeme, aby nás kdokoli poučoval o čemkoli z našich dějin. Politický oportunismus je největší zrada míru a spravedlnosti,“ uvedl na Twitteru turecký ministr zahraničí Çavuşoglu. „Zcela odmítáme toto prohlášení založené toliko na populismu,“ dodal. „Toto prohlášení USA, které překrucuje historické skutečnosti, vědomí tureckého lidu nikdy nepřijme a otevře to hlubokou ránu, která podrývá naši vzájemnou důvěru a přátelství,“ uvedlo turecké ministerstvo zahraničí. Mluvčí prezidenta Erdogana Ibrahim Kalin pak Bidenovi poradil, aby se podíval na minulost a přítomnost své vlastní země.
Turecké ministerstvo zahraničí informovalo, že si předvolalo amerického velvyslance v Ankaře. Úřad uvedl, že náměstek ministra zahraničí Sedat Önal velvyslanci Davidu Satterfieldovi řekl, že Bidenovo prohlášení se neopírá o žádné právní základy a že ho Ankara „odmítá, považuje ho za nepřijatelné a kategoricky ho odsuzuje“. Prohlášení podle Turecka způsobilo „rány ve vzájemných vztazích, které bude těžké napravit“.
Slova amerického prezidenta naopak uvítala Arménie. „Arménský národ a všichni Arméni světa přijali vaše poselství s velkým nadšením,“ uvedl ve svém prohlášení premiér Nikol Pašinjan. Podle něj jde o „mohutný krok na cestě pravdy a historické spravedlnosti“ a „nedocenitelnou podporu pro potomky obětí genocidy“.
1915
Masové vyvražďování Arménů v osmanské říši, pro které se podle většiny historiků vžil název arménská genocida, si v letech 1915 až 1923 vyžádalo až 1,5 milionu obětí. Turecko pojem genocida odmítá.
Za genocidu uznaly tyto události už dříve více než dvě desítky zemí. Patří mezi ně Česko, Polsko, Slovensko, Kanada, Francie či Rusko.
zdroj։CTK