Většina politologů se domnívá, že konflikt o Náhorní Karabach je neřešitelný, protože se v něm dostávají do střetu dva principy mezinárodního práva: právo na sebeurčení a právo na územní celistvost.
Pokud se však podíváme do historie Náhorního Karabachu, zjistíme, že nemá nic společného s územní celistvostí Ázerbájdžánu.
Předsovětské období
Arcach (Náhorní Karabach) je nedílnou součástí historické Arménie, kterou ve svých dílech zmiňují řečtí a římští starověcí historici jako Strabo, Plinius starší , Claudius Ptolemaios , Plutarchos , Dio Cassius a další starověcí autoři. Starověké řecké zdroje nazývají oblast Náhorního Karabachu Orchistene.
Naproti tomu Ázerbájdžán je relativně mladá země, která se poprvé objevila na politické mapě v roce 1918 pod názvem Ázerbájdžánská demokratická republika (1918-1920). Nikdy nebyla, na rozdíl od Arménské republiky, formálně uznána mezinárodním společenstvím ani Společností národů.
V letech 1918-1920 tvořili Arméni v Náhorním Karabachu většinové obyvatelstvo (90 %). Ve stejném období svolali svůj první sjezd, který prohlásil Náhorní Karabach za samostatnou politickou jednotku. Zákonodárnou moc v Náhorním Karabachu vykonávalo Shromáždění karabašských Arménů.
V období od května 1918 do dubna 1920 páchal Ázerbajdžán, podporovaný tureckými vojenskými jednotkami, na Arménech v Náhorním Karabachu násilí a genocidu.
Úsilí ázerbájdžánské vlády vyřešit problém Karabachu vojenskými prostředky vyprovokovalo vznik arménských obranných skupin.
Následně přišly vojenské jednotky z Arménské republiky zachránit utlačované karabaššské obyvatelstvo a zcela Náhorní Karabach osvobodily. 23. dubna 1920 Shromáždění karabašských Arménů prohlásilo Náhorní Karabach za nezcizitelnou součást Arménské republiky.
Sovětské období
Dne 30. listopadu 1920 sovětská vláda Ázerbájdžánu prohlásila Náhorní Karabach, Zangezur a Nachičevan za součást sovětské Arménie. Dne 4. července 1921 svolal Kavkazský úřad Komunistické strany Ruska plenární zasedání v hlavním městě Gruzie Tbilisi, během něhož opět potvrdil skutečnost, že Náhorní Karabach patří k Arménské SSR.
Během 4. a 5. července 1921 však sovětský diktátor Sovětského svazu Josef Stalin toto rozhodnutí změnil a připojil „z nutnosti nastolení míru mezi muslimy a Armény“ Náhorní Karabach do Ázerbájdžánské SSR.
Tak či onak legitimita obou rozhodnutí může být vážně zpochybněna. Rozhodnutí Kavkazského předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Ruska je bezprecedentním právním aktem v historii mezinárodního práva: o stavu území rozhodovala politická strana třetí země, která nemá v Náhorním Karabachu žádnou právní moc ani jurisdikci.
Poté, co se v roce 1988 arménští obyvatelé Náhorního Karabachu začali dožadovat práva na sebeurčení, ázerbájdžánské úřady organizovaly etnické čistky na celém území Ázerbájdžánu, zejména v Sumgaitu, Baku a Kirovabadu.
Proces nezávislosti:
Dne 2. září 1991, na základě zákona SSSR o „Postupech řešení problémů týkající se odtržení sovětských republik od SSSR“, vyhlásilo společné zasedání poslanců všech úrovní Náhorního Karabachu a oblasti Šahumjan nezávislost Republiky Náhorní Karabach (NKR), která byla posílena referendem o nezávislosti Náhorního Karabachu, kde 99,89% účastníků hlasovalo „pro“ nezávislost.
- října 1991 Ázerbájdžánská republika potvrdila svou nezávislost přijetím „ústavního zákona o státní nezávislosti“. Tento ústavní zákon považoval vznik sovětské moci v Ázerbájdžánu za „anexi sovětským Ruskem“, která „svrhla ázerbájdžánskou legální vládu“.
Ázerbajdžánská republika tak prohlásila zřízení sovětské moci v Baku za nezákonné a odmítla celé sovětské politické a právní dědictví.
Když Ázerbájdžánská republika v roce 1991 odmítla sovětské právní dědictví, mezinárodní subjekt, kterému byla území předána v roce 1920, přestal existovat.
Odmítnutím legálního dědictví Ázerbájdžánské SSR z let 1920-1991 ztratila Ázerbájdžánská republika všechny nároky na území předaná sovětskému Ázerbájdžánu v červenci 1921 - jmenovitě Náhorní Karabach.
Je důležité zdůraznit, že Náhorní Karabach a Ázerbájdžán se osamostatnily podle stejného sovětského práva, takže právní základy nezávislosti těchto dvou republik jsou rovnocenné.
Aktuální fáze:
V roce 1991 zahájil Ázerbájdžán válku proti Náhornímu Karabachu, která trvala až do května 1994, kdy Ázerbajdžán, Náhorní Karabach a Arménie prostřednictvím Ruska uzavřely dohodu o příměří. Skutečnost, že Ázerbájdžán podepsal dohodu o příměří s Náhorním Karabachem, svědčí o tom, že Karabach byl považován za samostatný právní subjekt.
Během všech těchto let ázerbájdžánské orgány, které měly všechny potřebné zdroje a stálého vojenského partnera (Turecko), neustále porušovaly dohodu o příměří.
Hraniční střety se v létě 2014 změnily ve války a v dubnu 2016 se vojenské aktivity zastavily zprostředkováním Ruska.
- září 2020 zahájil Ázerbájdžán, podporovaný Tureckem a syrskými teroristy, novou válku proti Arcachu. Před nastolením dalšího příměří zemřelo na obou stranách tisíce vojáků.
Republika Arcach přesto nemá žádný status a neexistuje žádná skutečná záruka, že Arméni z Arcachu nebudou čelit novým etnickým čistkám.
Můžeme tedy dojít z výše zmíněných argumentů k závěru, že územní celistvost Ázerbájdžánské republiky nemá s Republikou Arcach nic společného, jelikož Arcach (Náhorní Karabach) nebyl nikdy součástí nezávislého Ázerbájdžánu, a to ani v letech 1918-1920, ani po roce 1991.
Anzhela Mnatsakanyan je doktorandka z Arménie. Specializuje se na Východní partnerství, Rusko a konflikt v Náhorním Karabachu.
Zdroj: Greek City Times
Přeložil David Jan