A1 Zahajovací koncert 66. sezóny- Ostrava- 12. září 2019
Sezónu s Janáčkovou filharmonií zahájí Sergey Khachatryan
Technické nároky Brahmsova koncertu jsou impozantní, proto se sólového partu ujme jeden z nejpovolanějších – arménský houslista Sergey Khachatryan – vítěz soutěže královny Alžběty (2005).
Sólista zahajovacího koncertu 66. sezóny Janáčkovy filharmonie houslista Sergey Khachatryan se narodil v Jerevanu v Arménii. V roce 2000 získal první cenu na VIII. Mezinárodní soutěži Jeana Sibelia v Helsinkách a stal se tak nejmladším vítězem v historii soutěže. O pět let později pak triumfoval na prestižní soutěži královny Alžběty v Bruselu.
Od té doby eskalovala jeho kariéra. Vystoupil s předními světovými orchestry pod vedením renomovaných dirigentů v mnoha zemích světa.
Sergey Khachatryan hraje na housle Guarneri del Gesu z roku 1740 „Ysaÿe“, které mu byly zapůjčeny Nippon Music Foundation.
„Housle byla volba mých rodičů. Moje starší sestra, Lusine, stejně jako moji rodiče, již hráli na klavír a mysleli si, že čtyři klavíristé v domě budou příliš mnoho ( smích )! Tak jsem skončil u houslí. V Arménii platilo a stále platí, že se děti hudbě věnují od raného věku; hudba je prostě součástí výchovy. Takže i já jsem začal hrát velmi brzy.
Od začátku jsem měl rád veřejné vystupování! Už jako dítě jsem se šíleně zamiloval do té zvláštní atmosféry, která vzniká během vystoupení: stát na jevišti, poslouchat potlesk. Bylo a je to prostě úchvatné!
Moje láska k houslím a hudbě obecně ale přišla mnohem později, kdy jsem už vystupoval na větších koncertech. V určitém okamžiku jsem opravdu propadl kráse hudby a od té doby jsou housle můj hlas, nejlepší způsob, jak vyjádřit své emoce. Ale pravděpodobně bych nakonec našel stejnou vášeň pro hudbu i prostřednictvím jiného nástroje,“ říká Sergey Kahachatryan.
Na zahajovacím koncertě sezóny 2019/2020 dne 12. září 2019 uvede Khachatryan Brahmsův Houslový koncert, který hrál např. s Orchestre National du Capitole de Toulouse Conductor za řízení Tugana Sokhieva.
Johannes Brahms
Koncert pro housle a orchestr D dur op. 77
Josef Suk
Pohádka, suita na motivy scénické hudby k Radúzovi a Mahuleně op. 16
Sergey Khachatryan – housle
Janáčkova filharmonie Ostrava
Vassily Sinaisky – dirigent
Johaness Brahms byl zapřisáhlým zastáncem tzv. absolutní hudby, byl přesvědčen, že krása hudby spočívá výlučně v tónech a jejich spojení nezávisle na obsahu. Po poslechu jeho houslového koncertu, jenž vznikal ve spolupráci se skvělým houslistou J. Joachimem, kritici prohlásili, že je to „symfonie s velkým houslovým sólem“. Technické nároky skladby jsou impozantní, proto se sólového partu ujme jeden z nejpovolanějších – vynikající arménský houslista (*1985), nejmladší vítěz Sibeliovy soutěže v Helsinkách (2000) a také další z vítězů nejprestižnější soutěže královny Alžběty v Bruselu (2005), který do Ostravy zavítá.
Sukova Pohádka pak stojí vlastně kontrastu vůči Brahmsově hudební filozofii, protože jako inspirační zdroj posloužila autorovi pohádka Radúz a Mahulena Julia Zeyera. Původní hudbu k celému dramatu Josef Suk později zredukoval do samostané symfonické suity, ve které se celý milostný příběh odehrává.
Koncert povede žijící legenda ruské dirigentské školy, která s JFO úspěšně vystoupila již loni, Vassily Sinaisky.
Zde se můžete podívat na Khachatryanovu interpretaci Brahmsova Houslového koncertu.
Klasika ve filmu
Brahmsův Houslový koncert využili režiséři ve filmech Imperium (2016) a Camilla (1994, s Bridget Fonda).
V pátek 27. září zahájí Symfonický orchestr Českého rozhlasu novou sérii abonentních koncertů. Ve Dvořákově síni Rudolfina se představí rezidenční umělec sezony, špičkový houslista arménského původu Sergej Chačatrjan.
Své umění vloží do Šostakovičova Prvního houslového koncertu a moll. Úvod je zadán pro Lutosławského Ouverturu pro smyčce, závěr pak pro Dvořákovu Osmou symfonii. V tento slavnostní zahajovací večer budou rozhlasoví symfonikové hrát pod taktovkou svého šéfdirigenta a uměleckého ředitele Alexandra Liebreicha.
Vztah k polské hudbě je přirozeným důsledkem Liebreichova uměleckého působení v Katowicích – v čele Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu stál v letech 2012–19. Lutosławského Ouvertura pro smyčce má ovšem zároveň sepětí i s historií rozhlasového orchestru z Prahy. Jeho někdejšímu řediteli, svého času též programovému řediteli Československého rozhlasu Mirko Očadlíkovi je kompozice věnována a její premiéra se uskutečnila v Praze v listopadu 1949, tedy před 70 lety, za řízení Grzegorze Fitelberga.
Ze stejného období pochází Šostakovičův Houslový koncert č. 1. Autor ho rozepsal roku 1948, v čase neblaze proslulých výpadů Andreje Ždanova, Stalinova blízkého spolupracovníka pro kulturní záležitosti. Nastalé období temné éry v hudebním světě Sovětského svazu se uzavřelo až po pěti letech, se Stalinovou smrtí.
Šostakovič koncert raději odložil, s premiérou vyčkal na lepší časy. Věnoval ho Davidu Oistrachovi, s nímž o skladbě intenzivně diskutoval a pod jehož vlivem provedl několik úprav. K premiéře došlo v říjnu 1955 v Leningradu – hrál David Oistrach a Leningradská filharmonie s Jevgenijem Mravinským.
Sergej Chačatrjan opakovaně zazářil na hudebním nebi – kupříkladu když roku 2000 získal první cenu v Mezinárodní houslové soutěži Jeana Sibelia v Helsinkách a stal se tak historicky nejmladším vítězem této renomované soutěže. Že nešlo o směsici náhody a štěstí potvrdil o pět let později, když vybojoval zlatou příčku v dalším prestižním projektu, Soutěži královny Alžběty v Bruselu.
Na pódiích se dnes potkává s nejlepšími světovými dirigenty, jakými jsou Herbert Blomstedt, Valerij Gergijev, Gianandrea Noseda, Vasilij Petrenko, Juraj Valčuha. Jeho dosud poslední nahrávka s titulem My Armenia, kde je mu u klavíru partnerkou jeho sestra Lusine, vyšla jako připomínka stého výročí arménské genocidy a uctění památky jejích obětí. Album získalo cenu Echo Klassik.
S fenomenálním houslistou se v sezoně SOČRu znovu potkáme v dubnu 2020, kdy přednese Koncert D dur Johannesa Brahmse.
Finále slavnostního zahajovacího koncertu je v pátek 27. září zadáno pro Symfonii č. 8 G dur Antonína Dvořáka z roku 1889, optimisticky laděné dílo, jež vznikalo v mimořádně příjemném tvůrčím rozpoložení na letním sídle ve Vysoké u Příbrami.
